Druhý pohled na Leeds

Když jsem psal článek Leeds – první dojmy, měl jsem za sebou teprve pár návštěv centra města a několik procházek okolím. Protože jsem nasbíral pár nových poznatků a postřehů, rozhodl jsem se o ně podělit a popřípadě své předešlé postřehy mírně poopravit.


Průmysl v Leeds
V Leeds se přeci jen nějaký průmysl najde. V jižní a jihovýchodní části města a v oblasti mezi Kirkstall a centrem jsou oblasti lehkého průmyslu. Tedy – opravdu lehkého. Člověk tam narazí na skladiště a drobné strojírenské firmičky, sem tam budovu, která by se s velkou nadsázkou dala nazvat „továrnou.“
Dokonce kousek od centra je jakási fabrika, která má 3 komíny. Na tom by jistě nic až tak zvláštního nebylo, ale je tov širokém okolí jediná budova, která připomíná továrnu a má komíny – což je pro mne, rodáka z kraje šachet a hutí, naprosto nebývalé.

Leeds má ovšem za sebou průmyslovou minulost. Tím opět nechci říct, že zde naleznete cosi jako torza železáren, které máme doma ve Vítkovicích, to v žádném případě. Ovšem domková zástavba z pálených červených cihel – velmi podobná té staré vítkovické, továrničky, dnes nejčastěji využívané jako kancelářské budovy nebo zábavní podniky a budovy, které nesou známky průmyslového ducha v Leeds najdete.
Mne hlavně zaujalo to využití těchto starých budov. Je to velmi povzbudivé, když vidíte, že stavba s průmyslovou historií dnes žije úplně novým životem a zbytečně nechátrá, jako to dobře znám z mé milované Ostravy.


Poblíž Leeds jsou i dvě průmyslová muzea – a jen, co je navštívím, tak se pochlubím, copak jsem tam viděl hezkého.

Domy v Leeds
Jak jsem už několikrát psal, v Leeds moc paneláků nenaleznete. Ale přesto zde jsou. Od mého příjezdu jsem se je pokoušel spočítat (je jich oproti našim českým zvyklostem ukrutně málo) a nakonec jsem dospěl k číslu, které se blíží dvanáctce. Asi osm z nich je sedmnáctipatrová klasika, kterou dobře známe a zbytek může mít okolo deseti nebo dvanácti pater.
Upřímně si nedokážu představit, kdo v těchto domech bydlí – ale tipuju na rodiny s minimálním příjmem nebo nelegální přistěhovalce, pracující za mzdu menší, než je minimální. Jednotlivec tady totiž s minimální měsíční mzdou pohodlně zaplatí nájem v lepším místě, nají se, napije, ošatí, něco málo si užije. Asi toho moc neušetří, ale životní náklady v pohodě zvládne.


V Leeds samozřejmě kromě paneláků, rodinných domků (samostatně stojících nebo často řadovek) a typických baráků v centru města (některé jsou ultramoderní spojení skla a oceli a některé vypadají na to, že už mají nějaký ten pátek za sebou) najdete i zástavbu nepříliš vzhlednou a udržovanou – hlavně v jižních a východních částech města – patrně jde ruku v ruce s lehkým „průmyslem.“

Cizinci, práce a podobně
Cizinců je tady samozřejmě plno, částečně i díky dvěma místním univerzitám. Spousta Asiatů (hlavně z východní Asie), Indů, Pákistánců, Turků, ale i lidí z Jižní i Latinské Ameriky, Afriky a USA. Na druhou stranu – alespoň podle slov místních, je tady cizinců oproti dalším velkým městům (Birmingham, Manchester a hlavně Londýn) velmi málo. To má několik důsledků.

Člověk sice nemá tolik příležitostí poznat multikulturní společnost (což bych rád), na druhou stranu to ale dává možnost poznat anglickou kulturu a společnost podstatně lépe, než je tomu ve výše uvedených městech. Takže tohle mínus je pro mne zároveň i velké plus. A vzhledem k tomu, kolik cizinců neustále do Anglie přijíždí (a vzhledem k tomu, jak Leeds ekonomicky a kulturně roste) nebude, to již možná za pár let možné.

Druhý důsledek menšího počtu cizinců je to, že sehnat tady práci je poněkud obtížnější a zdlouhavější proces, než v dalších velkých městech. Místní jsou zkrátka zvyklí zaměstnávat spíše zase místní a jsou zde vyšší nároky na kvalitu jazyka. (Druhým faktorem jsou studenti – je jich tady 70 tisíc a ti mají při shánění brigád samozřejmě před cizinci často přednost.)

Na druhou stranu se tady mají cizinci čile k světu. Objevil jsem zastrčené asijské minicentrum, kde je pár obchůdků se zbožím, z kterého mi šla hlava kolem, hospůdek a podobně.
Je tady samozřejmě dost Poláků – určitě více, než Čechů. Ovšem situace, že potkáte Poláka na každém rohu, tady rozhodně nehrozí. Leeds ještě stále zůstává anglickým městem.



Nakupování v Leeds
V článku o prvních dojmech jsem psal o tom, že Leeds je vynikající místo k nakupování. Musím to s odstupem 4 měsíců potvrdit a zdůraznit. Možností je tady spousta, ceny jsou mnohdy srovnatelné (nebo nižší) s českými (a platy jsou samozřejmě zcela jinde), výběr zboží a služeb je oproti České Republice ohromný. Hlavně co se týče oblečení – řekl bych, že Leeds je téměř ideální místo na nákupy oblečení.
Na druhou stranu, ani po čtyřech měsících jsem nebyl schopen nalézt prodejnu vodních dýmek. Asi tady žádnou nemají. (Zato jsem před nedávnem objevil báječnou tureckou dýmkárnu s ještě báječnější turkyní – obsluhou.)



Víra
Na závěr se ještě vrátím k tématu, které jsem nakousl v článku o britské společnosti. Tehdy jsem mluvil o duchovním životě Britů i místních přistěhovalců – a pod článkem vznikla, k mému potěšení, hezká malá diskuze. A protože jsem před pár dny narazil na jednu velice zajímavou tabulku, která předchozí článek vhodně doplní, tak jsem se rozhodl ji sem plácnout, aby bylo jasno, jak to tady asi s tím duchovním životem vypadá.


Následující údaje jsou v % populace Leeds:
Křesťané 68,86
Buddhisti 0,22
Hinduisti 0,58
Židé 1,16
Muslimové 2,99
Sikhové 1,06
jiné náboženství 0,21
nevěřící 16,79
neurčeno 8,12

Zdroj: web městské rady Leeds

Mimochodem, ve fotogalerii mám spoustu nových fotek z centra... Tedy, jestli jste je ještě neviděli.