Skipton

Už od začátku března jsem se nemohl dočkat, až přijde teplejší počasí, abych mohl začít vyrážet na výlety. Krom toho jsem měl přes víkendy plné ruce práce se stěhováním a zařizováním nového bydla v Bramley, takže jsem se po dlouhé době vypravil na výlet až v polovině dubna.

Už delší dobu jsem měl spadeno na návštěvu skiptonského hradu, takže jsem 14. dubna sbalil batůžek, nachystal svačinu, připravil foťák a vyrazil. Počasí sice úplně nepřálo – celý den bylo pod mrakem, ale alespoň nebylo moc chladno.

Do Skiptonu jsem se vypravil vlakem z vlakového nádraží v centru Leeds. Vše proběhlo překvapivě hladce, vlak jel přesně na čas, nástupiště jsem našel bez problémů a byl jsem překvapen kvalitou vlaku a služeb. Jízda byla velice rychlá (cca půl hodiny) a příjemná, vlak ani nedrncl a měl jsem pocit, že nejedeme po kolejích, ale po vzduchovém polštáři. Z reproduktorů se průběžně ozýval hlas upozorňující, že jedu ve vlaku do Skiptonu a informující o každé stanici, ve které jsme zastavovali.

Skipton se ukázal být malým a útulným městečkem, protnutým přímo v centru kanálem Leeds – Liverpool, na kterém se projížděly vyhlídkové lodě s turisty a roztomilým nábřežím, kde mne zaujaly dopravní značky pro lodě, podobné těm notoricky známým z cest – třeba značka „slepá ulice“ pochopitelně znamenala „slepé rameno kanálu.“ Na náměstí jsem si prohlédl tržiště plné nejrůznějších pochutin a vůbec všemožných atrakcí a našel úžasný obchůdek, kde prodávali jenom plyšáky.

Po prohlídce centra jsem zamířil k hradu. Průvodci po místních pamětihodnostech hlásají, že hrad ve Skiptonu je jeden z nejzachovalejších v Anglii – čekal jsem tedy něco výjimečného. Chyba. Skiptonský hrad je na poměry dobře známé z českých luhů a hájů prostě jen větší opevněný barák. Ani tři masivní věže a docela hezká brána nemohla zachránit miniaturní nádvoříčko a pusté a prázdné místnosti.

Absolvoval jsem prohlídku s průvodcem, což není běžné – normální návštěvník dostane do ruky kus papíru, na němž je v malinkých okýnkách text s obrázky, vážící se k jednotlivým místům v hradu. Alespoň jsem si tedy jinak vcelku nudnou prohlídku okořenil poslechem historie hradu, která, mezi námi, byla taky vcelku nuda.

Vrcholem prohlídky bylo sklepení – podzemní místnost 4x4 metry… Průvodce samozřejmě nevynechal klasický trik – zhasneme, ať všichni vidí, jaká je dole tma. Prostě tisíckrát opakované klišé:o)

Přátelé, pokud se tedy náhodou budete ubírat okolo Skiptonu, určitě se zastavte. Projeďte se na lodičce, sedněte si na kafe na náměstí a prohlédněte si hrad. Ovšem zvenčí to bude zcela stačit :-D

Pokud byste zatoužili si prohlédnout fotky ze Skiptonu a hrad zevnitř i zvěnčí, mrkněte do fotogalerie.

Kdybyste chtěli nalézt Skipton na mapě, tak pokračujte tudy.