Peak District aneb přepadeni stádem býků

Po výletování do Skiptonu a Yorku bylo teba trochu ulevit civilizací přetížené nervové soustavě, takže jsme se (já + Jana + Edita) konečně vypravili do přírody. Výběr výletu padl na nejstarší britský národní park – Peak District.

V Anglie je nepříliš hornatá země, jediné anglické kopce je možné najít ve Walesu a Lake Districtu (kde jsou hned 3 nejvyšší vrcholy Anglie). Peak District má sice v názvu „vrcholek“ (peak), ovšem pořádnou horu je tam těžko pohledat. (Samozřejmě nemluvím o Skotsku, což je země převážně hornatá, s nejvyšším vrcholkem Británie, cca 1343m vysokým Ben Nevisem) Ovšem zeleň, oblé yorkshirské kopečky, rozlehlé pastviny a všudypřítomné prastaré kamenné zídky (se stády ovcí a krav) slibovaly báječné výhledy na jednodenní výlet.

Vyrazili jsme brzy ráno z Leeds přeš Sheffield (kde se k nám připojila Edita) a zamířili autobusem do nitra severní části Peak Districtu (Dark Peak) do městečka Castleton. Už z autobusu jsme vyhlíželi kopečky a sem tam i nějaký les, což je v Británii věc nevídaná. Peak District se rozkládá přibližně mezi Sheffieldem a Manchesterem, takže pro výlety do této oblasti jsou patrně nejvhodnější tato města.

Každopádně počásí nám přál a když jsme vystoupili v Castletonu (moc hezkém podhorském městečku), bylo jasné, že nás čeká super den.

Nejprve jsme se vyšplhali na náhorní plošinu nad Castletonem a pak pokračovali více méně po rovině s báječnými výhledy na zelené zvlněné kopečky, jako vystřižené z katalogu zájezdů místní cestovky. Všudypřítomné ovce pobíhaly mezi kamennými ohradami a ukrutně se nás bály, patrně přesvědčeny, že je jdeme chytit a ostříhat.

V Yorkshiru najdete na pláních ovce v podstatě kdekoliv, ovšem co jsem vypozoroval, spracování ovčích produktů zde není tak rozvinuté, jako třeba na Slovensku. Žádná brynza, jenom vlna a maximálně skopové.

Nemá smysl líčit, jak jsme si výlet báječně užívali, stejně bych to popsal jen stěží. Ovšem několik příhod popsat musím.

Když se přiblížila doba oběda, rozhodli jsme se za jednou ze zídek posvačit připravené bagety. Už z dálky náš příchod pozoroval velký černý rohatý býk. Prošli jsme kolem něj, on na nás jen tupě zíral (skoro byh řekl vražedným pohledem), a tak jsme si kousek dál rozložili na zem pláštěnku a pustili se do jídla.
Ovšem netrvalo dlouho a krávy, které jsme viděli v dáli na pastvině se začaly zvolna přibližovat, zvědavé, co se děje. Za chvíli první dorazily k nám a zastavily se pár metrů před naší pláštěnkou. Přišel i černý býk, očividně vůdce stáda a společně na nás koukaly. V tu chvíli jsme si uvědomili, že je to celé stádo býčků. A že mám oblečenou červenou mikinu.

Už jsem přemýšlel, jak přeskakuju zídku za mými zády, popřípadě jak s býkem zápasím, aby holky mohly utéct do bezpečí. Zatím se k nám loudal zbytek stáda a poslední nedočkavé kousky se k nám dokonce rozběhly. V podstatě nás býčci obklíčili, utvořili půlkruh zhruba ve třímetrové vzdálenosti. Vypadali hrozivě.

Edita pravila, že její kamarádka veterinářka tvrdila, že krávy jsou nejhodnější zvířata na světě. Doufal jsem, že o tom slyšeli i tihle yorkshirští. Každopádně se po chvíli ukázalo, že přes všechnu rohatost a hrozivost to jsou plaché zvířata, která z nás měla asi ještě větší strach, než my z nich. Stačilo vstát, vyjít jim pár kroků naproti, zavolat na ně huš! a zatleskat a už se obraceli na útěk. Svačili jsme a nyní už beze strachu střídavě odháněli krávy, které se, stejně jako ovce, pohladit nenechaly. Jeden odvážný býček se pokusil sníst z natažené dlaně nabídnutou Snickers, ovšem jen ji shodil do kaluže. Po chvíli se ukázalo, že vylovit čokoládovou tyčinku z vody krávám nedělá žádný problém.

Od zážitků s býčky jsme pokračovali přes kopečky dál, viděli Shivering Mountain, čili Třesoucí Horu, zdolali vrcholek Mam Tor, kde stávalo keltské hradiště (z vrcholku nás vyhnal nečekaně silný vitr a bleskurychlá deštivá přeháňka) a pokračovali obloukem po hřebeni až zpátky nad Castleton.

Výlet byl úplně super a já cítil, že mi celodenní pobyt v přírodě už po zimě opravdu chyběl. V Sheffieldu jsme ještě zašli na pivo (tj. na Guiness) se Zuzkou, Zuzkou a Romanem (ze Slovenska) a Mabinou (z JAR) a večer se vrátili domů do Leeds.

Fotky z výletu do Peak Districtu :o)